Do 3. 12. 2000 probíhalo ve spolupráci s knihovnickým serverem Daidalos připomínkové řízení k jednotné žádance meziknihovních služeb. Knihovny měly vybrat ze dvou návrhů - návrh NK ČR a návrh SDRUK - takový, který nejvíce splňuje požadavky různých typů knihoven.

Na připomínkové řízení reagovaly pouze čtyři knihovny (tři podpořily návrh NK ČR a jedna nevidí rozdíl mezi žádankami po obsahové stránce - tedy je jedno, který z návrhů bude vytištěný). Výsledkem připomínkového řízení je, že Technické ústředí knihoven (TÚK) bylo požádáno o vytištění jednotné žádanky podle návrhu NK ČR.

Napadá mne otázka, proč tak málo knihoven se vyjádřilo pro meziknihovní služby k tak závažné problematice. Hlavní příčinnou je nejspíše fakt, že jednotná žádanka již byla schválena (návrh NK ČR) před dvěmi lety a stala se součástí Doporučení ÚKR ze dne 15. 3. 1999 - Zásad meziknihovních výpůjčních služeb. Žádanka byla upravena na žádost ÚKR na jaře letošního roku pouze formálně o kódy odpovědí v souladu s doporučením IFLA a takto upravená opět schválená na Komisi pro služby (31. 5. - 1. 6. 2000 Ústí nad Labem).

NK ČR přistoupila k připomínkovému řízení poté, co SDRUK předložil vlastní návrh žádanky s tím, že bude používaný především státními vědeckými knihovnami. Náš názor o nutnosti používat na území ČR pouze jeden druh žádanky pramení z nabytých zkušeností a z částečné obavy o systém poskytování meziknihovních služeb. Dále lze poukázat na relativně krátkou dobu na zaslání názoru a především fakt, že po obsahové stránce se oba návrhy neliší (a ani nemohou). Dalším důvodem bude nejspíše, bohužel, i skutečnost, že se tento spor jeví spíše jako problém mezi MZK a NK ČR. Za Národní ústředí meziknihovních služeb ČR mohu prohlásit, že nepovažujeme za důležité, kdo předložil návrh žádanky. Rozhodující je, aby žádanka byla pouze jedna pro všechny typy knihoven (především z důvodu tištění údajů na žádanky meziknihovních služeb) a přispěla ke kvalitnějšímu a rychlejšímu poskytování meziknihovních služeb.