Návrh zákona o veřejných knihovnických a informačních službách se předkládá ke splnění úkolu vyplývajícího pro Ministerstvo kultury z Plánu legislativních prací vlády na rok 2000. Původně stanovený termín předložení návrhu byl usnesením vlády ze dne 26. 7. 2000 č. 770 posunut na 31. 8. 2000, neboť na základě výsledků meziresortního připomínkového řízení bylo nezbytné přepracovat některá ustanovení včetně navazující úpravy a projednat změny s příslušnými připomínkovými místy.

Obsah navrhovaného zákona zohledňuje úkoly vyplývající z usnesení vlády České republiky ze dne 31. 5. 1999 č. 525, kterým byla schválena státní informační politika jako výchozí strategický dokument vlády určující cíle a priority vlády na cestě budování informační společnosti.

V Předpokladech realizace státní informační politiky je vyjádřena potřeba zpracovat nový zákon o knihovnách, který nahradí zastaralý zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven. Požadavkem na novou knihovnickou legislativu je řešení postavení veřejných knihoven a jejich úkoly při poskytování veřejných informačních služeb, včetně úlohy veřejných knihoven při zprostředkování informací z činnosti orgánů státní správy a samosprávy.

Návrh rovněž navazuje na Akční plán realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2002, který připravila Rada vlády pro státní informační politiku a který byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 31. 5. 2000 č. 527. Oblasti veřejných knihoven se dotýká první prioritní oblast státní informační politiky, jíž je dosažení informační gramotnosti všech občanů (rámcový program Informační gramotnost). Druhou z jeho částí jsou Veřejné informační služby knihoven.

Usnesením vlády České republiky z 10. 4. 2000 č. 351 byla schválena koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. V tomto dokumentu, navazujícím na materiál ”Státní informační politika – cesta k informační společnosti”, je akcentována jedna z funkcí knihoven, a to funkce vzdělávací. Knihovny jsou zde chápány jako významné prvky infrastruktury vzdělávání s primární rolí v oblasti celoživotního vzdělávání a sebevzdělávání. V programu ”ICT do každé školy a knihovny”, s jehož realizací se počítá od r. 2001, se předpokládá  vybavení každé školy a veřejné knihovny alespoň jedním počítačem a připojení každé školy a veřejné knihovny na internet.

Platný zákon č. 53/1959 Sb. je zastaralou právní normou vzniklou za naprosto odlišných společenských podmínek. Vychází z principu centrálního řízení všech společenských oblastí státu. Základní funkcí knihoven podle této úpravy je jejich ideologické působení. Změnou společenských podmínek a přijetím nových zákonů, upravujících oblast státní správy a samosprávy, se tento zákon dostává do kolize s platnou právní úpravou. Navíc zákon nepostihuje informační funkce veřejných knihoven, vyvolané a umožněné novými technologiemi. Je proto nezbytné pro oblast veřejných knihoven přijmout novou právní úpravu vycházející ze současných priorit.

Navrhovaný zákona o veřejných knihovnických a informačních službách reflektuje výše uvedená usnesení a zohledňuje současný technologický vývoj. Stanoví práva a povinnosti nezbytná k zabezpečení poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, k ochraně knihovních fondů veřejných knihoven a sankce za porušení stanovených povinností. Veřejné knihovně zákon umožňujezískat finanční prostředky z peněžních prostředků státního rozpočtu nad rámec běžného financování, kdy základní služby a provoz knihovny hradí zřizovatel a veřejné rozpočty přispívají knihovnám na programy a granty.

V souvislosti s probíhající reformou veřejné správy bude část knihoven spadajících do resortu Ministerstva kultury převedena do zřizovatelské působnosti krajů (nynější státní vědecké knihovny kromě Moravské zemské knihovny v Brně), stávající okresní knihovny do zřizovatelské působnosti krajů či měst a obcí. Zákon nabude účinnosti ke dni 1. ledna 2002. Při stanovení tohoto data bylo přihlédnuto k účinnosti zákonů souvisejících s reformou veřejné správy.

Pokud jde o předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, lze shrnout, že pro fungování systému veřejných knihoven je třeba průběžně zabezpečovat finanční prostředky na výkon regionálních funkcí, na podporu oblasti veřejných knihoven a na úhradu odměn za užití autorských děl ve veřejných knihovnách. Podrobnější rozbor je obsažen v důvodové zprávě.

Návrh zákona o veřejných knihovnických a informačních byl zaslán k připomínkám všem ministerstvům, ústředním orgánům státní správy, jejichž působnosti se navrhovaná úprava přímo dotýká, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance a odboru kompatibility s právem ES Úřadu vlády. Obeslána byla i další připomínková místa určená ve smyslu Čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, jimiž jsou v daném případě vybrané odborové orgány a organizace zaměstnavatelů podle § 23 zákoníku práce, magistráty a okresní úřady.

Souběžně s rozesláním do meziresortního připomínkového řízení byl návrh zákona zaslán k informaci poslaneckým klubům, zástupcům profesních organizací působících v oblasti knihovnictví jako např. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). Dále byl návrh postoupen k vyjádření Ústřední knihovnické radě a Svazu měst a obcí. Ministerstvo kultury požádalo o vyjádření rovněž Národní knihovnu České republiky, státní vědecké knihovny, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana, Moravskou zemskou knihovnu V Brně.

O připomínky a stanoviska k tomuto zákonu byli v průběhu prací pravidelně žádáni odborníci z ústředních i okresních a městských knihoven, a sice prostřednictvím jejich organizací a orgánů (SKIP, porada ředitelů SVK, Ústřední knihovnická rada). Návrh zákona se opírá o rozbory a programové dokumenty knihovnické veřejnosti vypracované v posledních třech letech, zejména o dokument Strategie knihoven ČR 1999 – 2004. Důležitým podkladem pro práci na zákonu byly statistické rozbory činnosti knihoven realizované odborným oddělením Národní knihovny ČR a IPOSem.

Z připomínkových míst obeslaných podle Čl. 8 odst. 1 Legislativních pravidel vlády neuplatnila žádné připomínky k návrhu zákona o veřejných knihovnických a informačních službách tato připomínková místa:

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo obrany

Ministerstvo pro místní rozvoj

Kancelář prezidenta republiky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Český statistický úřad

Celostátní odborový svaz hromadných sdělovacích prostředků

Českomoravská konference odborových svazů

Kromě připomínek ze strany resortů (zejména šlo o připomínky Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Úřadu průmyslového vlastnictví, České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu) a okresních úřadů byly při zpracování předloženého znění návrhu zákona využity rovněž podněty ze strany státních vědeckých knihoven, Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a Ústřední knihovnické rady.

Připomínky zásadního charakteru vznesly k návrhu zákona o veřejných knihovnických a informačních službách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo financí. Zásadní připomínky byly se zástupci připomínkových míst projednány ve smyslu Čl. 5 odst. 8 a v souladu se závěry schválenými předkladatelem návrhu vypořádány. Návrh zákona o veřejných knihovnických a informačních službách se předkládá bez rozporu.