8. ročník konference Knihovny současnosti 2000 se konal 19 . - 21. září jako obvykle v Seči u Chrudimi. O významu této akce svědčí účast více než 350 účastníků.

Nejbouřlivější byl tentokrát úvodní blok Programy pro knihovnictví.
V. Kubíková (MŠMT ČR) shrnula výsledky programu Informační zdroje pro vědu a výzkum, ze kterého je v současné době financován například přístup k databázím ProQuest/PCI, EIFL nebo Web of Science. Do konce roku bude pravděpodobně vyhlášeno třetí kolo programu. Ve hře bude tentokrát 30 miliónů korun. Nepřesvědčivě působilo vystoupení E. Kantůrkové (MK ČR), obhajující návrh knihovnického zákona, který po nedostatečné konzultaci se zástupci knihovníků předala legislativní komisi. Vysvětlila, že tento návrh je kompromisem mezi představami knihovníků o "ochranitelském zákonu", který prý chtějí knihovníci, a mezi neexistencí knihovnického zákona. Na vystoupení E. Kantůrkové reagoval dr. V. Richter s tím, že knihovnický zákon přijde v každém případě pozdě. Vyjasnit a právně podložit existenci knihoven je třeba k 1 .1. 2001, kdy začne platit reforma veřejné správy. Od tohoto termínu nebudou okresní úřady moci dotovat instituce, které nesouvisí s prováděním státní správy (nebudou smět provádět regionální funkce).

Dr. Richter se pokusil vysvětlit proč je knihovnictvo v opozici vůči knihovnickému zákonu. Hlavním důvodem je špatná komunikace MK ČR se zástupci knihovníků během přípravy návrhu zákona. Knihovníkům vadí nejvíc, že zákon knihovny rozdělí na knihovny registrované=veřejné a ty ostatní, jejichž statut bude nejasný. Předpokládáným důsledkem zákona tedy bude snížení počtu knihoven. Na podporu knihovníků vystoupila i V. Kubíková, s podobně špatnými zkušenostmi s komunikací mezi MŠMT a MKČR při přípravě zákona. Připustila, že se při přípravě mohlo vyjít i z druhého knihovnického zákona (Zákon o jednotné soustavě knihoven, 1959).Tento názor velmi pobouřil E. Kantůrkovou, která přítomným vysvětlila, že druhý knihovnický zákon byl nástrojem totalitního režimu a že je velmi neuvědomělé se na něj odvolávat. Význam druhého knihovnického zákona vysvětlil ing. Svoboda (STK), jeho přínos byl zejména v tom, že umožňoval knihovnám fungovat v systému, v návrhu knihovnického zákona chybí náznak systému a systém knihovny potřebují. Diskuzi ukončil náměstek ministra kultury Ilja Racek s omluvou za vedení MK ČR ve věci přípravy knihovnického zákona.

V rámci tohoto bloku byly také poprvé předány ocenění Z. V. Tobolky.

Letošní ročník přinesl tři tematické sekce: Internet a knihovny, Informační zdroje a Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Protože jsem všechno stihnout nemohla, shrnula bych jednání v poslední jmenované sekci. Program zahájila moderátorka sekce Zlata Houšková s výsledky průzkumu platové a kvalifikační struktury knihovníků. Výsledky nejsou moc veselé: knihovníci jsou spíše starší, vzděláním neknihovníci, mladých lidí a čerstvých absolventů je minimum, podíl žen a mužů je ve veřejných knihovnách 17:1 a ve speciálních 8:1. Veškeré grafy a tabulky včetně závěrů z průzkumu jsou publikovány ve sborníku.

Dr. V. Richter seznámil s programem Veřejné informační služby knihoven (VISK), navazující na program Rozvoj informačních služeb knihoven (RISK). Základním cílem programu VISK je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bázi informačních technologií. Výklad se soustředil zejména na podprogram VISK2 (Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven). Cílem je jednak vyškolení pracovníků knihoven a jednak vytvoření vzdělávacích center v ústředních knihovnách krajů.

Většina příspěvků byla věnována problematice informační přípravy. Zástupkyně českých vysokých škol se shodly, že přestože v současné době mají k dispozici celou řadu elektronických informačních zdrojů, tak tyto nejsou dostatečně využívány.

Hlavním důvodem se zdá být nedostatečná motivace k využívání těchto zdrojů ze strany jak učitelů, tak studentů. Dr. Ramajzlová (knihovna ČVUT) seznámila s metodami informační výchovy na ČVUT. Zdůraznila nutnost spolupráce knihovníků a akademické obce. L. Slezáková (UP Olomouc) představila výsledky průzkumu "Vztah učitelů a studentů k využívání elektronických informačních zdrojů", kterého se zúčastnilo 1130 respondentů - členů ak. obce Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky nejsou moc povzbudivé. Nejen, že je využití informačních zdrojů nízké, ale velmi mlhavé je i obecné povědomí o definici elektronického informačního zdroje. 80% dotázaných v podstatě neví, co vše si má pod tímto pojmem představit.

Zkušenosti s využitím elektronických informačních zdrojů má 10 % dotázaných (Current Content Connect), v případě EIFL a JSTOR výrazně méně. Využití je nejnižší na společenskovědních fakultách.

Uvedené skutečnosti naznačují, že informační výchova je nutností. Na vysokých školách je ale již pozdě, s povědomím o významu informačních zdrojů by studenti měli na vysokou školu již přijít.

Konference nepochybně přinesla celou řadu zajímavých příspěvků. Naopak stále nepřinesla připojení na Internet, což je vzhledem k tomu, že tématem dvou ze tří sekcí je Internet až trapné. Nepříjemné byly také problémy s nedostatečným počtem datových projektorů. Snad příště.

Pozitivní je naopak zvyšující se úroveň společenských akcí v rámci konference, které dodávají příjemnou atmosféru přátelského setkání. Tentokrát se vyznamenala Albertina icome Praha, jednak společenským večerem v Saloonu Tornádo a jednak táborákem.