Koncepce SIP podporuje vznik ŠSIC. To, jak by mělo být ŠSIC vybaveno, je věcí dalších metodických a legislativních doporučení. Protože naše legislativní doporučení jsou, jak uvidíme v příští kapitole poněkud zastaralá, uvádíme dříve doporučení aktuální.

Konvence o právech dítěte. Přijata na Valném shromáždění OSN dne 20. 11. 1989.

článek 17. zavazuje státy, které dokument podepsaly k tomu, že zabezpečí dětem přístup k informačním zdrojům, zejména těm, které jsou zaměřeny na rozvoj jejich duchovního a mravního blaha a tělesného a duševního zdraví.

Mezinárodní doporučení UNESCO pro plánování a organizaci školních knihoven a ŠSIC,

Pramen:
Carrol,Frances Laverne: Guidelines for School Libraries. IFLA Profesional reports, No. 20. Hague, IFLA 1990.

Mezinárodní asociace knihovnických asociací a institucí IFLA vydala v roce 1990 metodicko-instruktážní návod pro zřizování a provoz školních knihoven. Přestože materiál je již staršího data, nebyl u nás, pokud vím, nikde publikován. Posledním u nás zveřejněným textem bylo doporučení UNESCO pro plánování školních knihoven a ŠSIC z roku 1979.

V úvodu se F. L. Carrol odvolává na vliv nových medií na oblast vzdělávání i knihovnictví, který způsobil i změnu pohledu na školní knihovny. V praxi užívané termíny školní knihovna, studijní a informační centrum, školní mediální centrum, jsou jen různé názvy pro zařízení se stejným zaměřením a náplní činnosti. Terminologicky se materiál sjednocuje na užívání termínu školní studijní a informační centrum, které má plnit tyto úkoly:

1. Být efektivním vzdělávacím střediskem, jehož personál, fond i zařízení se přizpůsobují zaměření školy,

2. zabezpečovat spolupráci mezi učiteli a knihovníky s cílem napomáhat vzdělávání žáků,

3. podílet se na přeměně informačně orientovaného učení na informačně orientované učení se. Tato změna vyplývá z požadavku, aby ŠSIC dodávalo prameny pro individuální studium žáků místo pramenů pro centralizovaný vyučovací proces. Hovoří se více o poskytování služeb studentovi jako jednotlivci-osobnosti, než o službách škole jako instituci, o třídě jako sociální skupině, či o vzdělávání jako procesu. Ke zřízení ŠSIC by měla škola přistoupit tehdy, když chce vytvořit prostředí, které by vedlo žáky k celoživotnímu vzdělávání. Při plánování by se mělo vycházet z toho, že v rámci kooperativního plánování ve škole bude zabezpečovat:

   • ovlivňování vzdělávacího procesu a výchovných změn

   • uspokojování potřeb jednotlivců v oblasti materiálů a informací včetně přístupů k externím zdrojům informací, vedení k dovednostem při práci s informacemi;

   • podílení se na celospolečenských cílech souvisejících s všeobecnou deklarací lidských práv (otázka intelektuálních svobod a volného toku informací);

   • motivování jednotlivce k celoživotnímu využívání knihoven pro uspokojování informačních, vzdělávacích a kulturních potřeb.

Manifest o školních knihovnách představuje nejnovější materiál nadnárodních institucí na podporu školních knihoven. Klade důraz zejména na integraci školních knihoven, ŠSIC do vyučovacího procesu, zdůrazňuje potřebu odborně vzdělaného knihovníka a potřebu legislativního a finančního zabezpečení knihovny.