Informační gramotnost, schopnost orientovat se ve světě informací - JAK a KDE ji získat?
připravuje: Zdeněk JonákPři hledání kvalifikovaného zaměstnání má dnes člověk bez dovednosti manipulace s výpočetní technikou jen mizivou naději na úspěch. Klávesnice počítače představuje důležité rozhraní ke všem ostatním světům.
V této době se hraje o to, aby naše země nezůstala v nasazení výpočetní techniky a ve schopnostech s ní efektivně zacházet, za ostatním světem.
Současně by se však nemělo zapomínat na to, že cílem školy je, mezi jinými, napomáhat mladému člověku při utváření jeho osobnosti, naučit ho např., že jeho očekávání nebudou vždy tak snadno splnitelná, jako je tomu při komunikaci s obrazovkou počítače.
Některé počítačové systémy poskytují tak obrovskou úsporu intelektuální práce, že se může zdát, že jí v budoucnu nebude vůbec potřeba. Práci lidských mozkoven ve skrytu laboratoří či vědeckých pracovišť, jako by bylo odzvoněno.
Někteří rodiče, učitelé i část veřejnosti ve vyspělých zemích se obávají zesíleného důrazu na jednostrannou orientaci na svět počítačů. I u nás se objevují se náznaky kritiky způsobu výuky Informatiky a výpočetní techniky zaměřené výlučně na dovednosti manipulace s výpočetní technikou.
Podnětné informace na toto téma přinášejí články dr. M. Hausnera na serveru Česká škola, zejména Hon na počítačové čarodějnice ale i další jeho články (např. Cyber classroom - počítačová třída nebo třída s počítačem?)
Inspirativní je rovněž článek P. Pitnerové "I vy učíte informatiku špatně?" (1)
Zmíněné texty se shodují v přesvědčení, že předmět Informatika a výpočetní technika se větší měrou věnuje zacházení s výpočetní technikou a opomíjí problematiku ryze informatickou, chápanou v nejširším slova smyslu, jako nauku o práci s informacemi, jejímž cílem je dosažení schopnosti orientovat se ve světě informací, schopnosti je vyhledávat, hodnotit a využívat informace při řešení svých praktických problémů.
Naskýtá se otázka, co vlastně rozumíme informací, abychom ji odlišili od prostého data uloženého v pamětech počítačích. Jde o fenomén velmi složitý, podrobovaný v pedagogické praxi i v pedagogických výzkumech celá staletí důkladným testům.
Lze snad pracovně použít pojetí Z. Uhlíře z článku Knihovny a informace, že "funkcí informace je měnit chování, a to jak vnější, tak vnitřní. Informace pak je základem pro znalost; pokud se takto nevztahuje ke znalosti, nejde o informaci, ale o pouhá data. A znalost není pouhá vědomost ve svém školometském pojetí; znalost je tou vědomostí, která nachází uplatnění ve způsobu a stylu života a který jej formuje a v tom smyslu je praktická. Úhrnem lze potom říci, že informace je něco nového, není to jen další potvrzení již známého, tedy starého. Informace tedy vede k vytváření nových, jiných modelů, nikoli k potvrzování starých."
Toto pojetí informace bylo podrobeno hloubkovému výzkumu, jehož cílem
bylo zjistit, schopnost našeho dospělého občana nalézt informace potřebné
při řešení životně důležitých problémů a situací. Výzkum se jmenoval
SIALS a já si z něj dovolím citovat jen několik myšlenek a výsledné
závěry, které podporují výše zmíněné argumenty.
CO JE FUNKČNÍ GRAMOTNOST?
Funkční gramotnost popisuje schopnosti lidí adekvátně zpracovat
informace, se kterými přijdou do styku. Při sledování funkční gramotnosti se
tedy nejedná o to, zda člověk umí číst, psát a počítat, ale o to, zda je
schopen v přečteném dokumentu informace najít, porovnat, odlišit od
podobných, ale přesto jiných a dále, zda je umí správně aplikovat při další
práci.
Tyto schopnosti se dělí do tří základních složek:
Jaká je cesta k řešení pro budoucí absolventy?
Okamžitě realizovatelnou je, možnost využívat v osnovách předmětu Informatika a výpočetní techniky vyšší měrou, tématický celek týkající se Informatiky.
V osnovách pro 4. - 8. letá gymnázia tento požadavek je zohledněn v bodu 1 a 8. (2, s. 137)
Uvedené tematické celky věnované informatice jsou ve zřejmém nepoměru k ostatním 8 celkům věnovaným výpočetní technice.
Vzhledem k závažnosti výuky k funkční gramotnosti bude pravděpodobně nutné vyjasnit identity dvou předmětů splývajících dosud v předmětu Informatika a výpočetní technika a rozložit výuku rovnoměrně mězi informatiku a výpočetní techniku.
Informatika (či informační věda) je obor, který využívá prostředků výpočetní techniky, ale jeho přistup ke výzkumu informační činnosti může být do jisté míry na výpočetní technice nezávislý. Mezi informatikou a výpočetní technikou existoval a existuje reciproční vztah. Tyto vědní i praktické obory se v historii vzájemně podporovaly. To, že v současnosti převažuje úloha výpočetní techniky neznamená, že v budoucnu nezíská opět vedení teoretická informatika čili věda o informacích.
Cílem předmětu Informatika a výpočetní technika je snaha spojit dovednosti manipulace s výpočetní a komunikační technikou se schopností orientovat se ve světě informačních zdrojů, tzn. dokázat tyto zdroje vyhledat a odlišit informace relevantní od nerelevantních. Škola nemůže zabezpečovat informační zdroje nezbytné k výuce (tzn., výukové programy, CD-ROMy, encyklopedie, internetové zdroje) pouze odkazem na služby veřejně přístupných knihoven. Tuto funkci musí plně převzít ŠSIC.
Jistou výlučnost předmětu Informatika a výpočetní technika by bylo možné
zmírnit průřezovým pojetím tohoto předmětu. To znamená neučit ho izolovaně
od ostatních předmětů, ale v integraci s nimi, tzn. využívat např.:
- textové editory v hodinách českého či cizího jazyka
- grafické editory v hodinách výtvarné výchovy
- tabulkové kalkulátory v hodinách matematiky či fyziky
- prezentační programy a Internet ve všech předmětech
Kde však může získat žák odpovídající schopnost orientace ve světě informací?
Tuto možnost počítačová učebna ani dostupné učebnice neposkytují. Podle našeho názoru by se měly osnovy ZŠ s SŠ více zaměřit u žáka na dosažení dokonalejší schopnosti orientace ve světě informací, větší obeznámenosti se společenským informačním procesem, umění tvořivé kompilace z širšího spektra informačních pramenů a umění použité prameny citovat. Úlohu školního informačního centra v procesu výuky k informační gramotnosti lze klasifikovat jako standardní a nadstandardní.
Standardní vyplývá přímo z osnov. V následujícím textu jsem tématické celky, jejichž zvládnutí si vyžádá spolupráci se školním informačním centrem, zdůraznil tučně.
Uvedené body umožňují učiteli vnést do výuky poznatky typu "informační výchova - práce s informacemi".
Je však zřejmé, že osnovy nestačí. Záleží nejen na zájmu pedagoga, ale i na jeho profesionálním zaměření na obor informatika.
P. Pitnerová ve svém článku klade oprávněnou otázku, zda si "naše pedagogické fakulty směřují své studenty na to, aby byli informaticky připraveni a byli schopni po nástutpu do praxe vyučovat práci s informacemi."
Jaké vědomosti by měl žák ve školním informačním centru získat?
Požadované znalosti:
- obeznámenost se strukturou klasických i digitálních katalogů. Katalogy
jsou nejčastějším vstupem do fondů knihoven a informačních center, které
uchovávají jinak nedostupné informační zdroje.
Schopnosti posoudit kvalitu informačního zdroje a schopnosti odlišit
informace hodnotné od nehodnotných
K dosažení této schopnosti je důležité si uvědomit, že největší množství
nejhodnotnějších informací je uloženo na minimálním počtu informačních
nosičů či serverů.
Odtud lze odvodit i požadovaný nástroje či pomůcky:
- seznam nejdůležitějších oborových zdrojů či serverů sestavený
odborníky oboru
- automatizovaný systém takové hodnocení podporující (např. Science
Citation Index, který stanoví výhu informačního zdroje podle počtu autorů,
kteří jej ve svých dílech citují. Dílu každého autora je v SCI přiřazena
hodnota, jakou mu přisuzuje společenství vědců.
Schopnost efektivnější práce s textem
Požadovaný nástroj, pomůcka:
- metoda efektivního (rychlého) čtení
intelektuálním zvládnutím této metody lze ve stejném čase
intelektuálně zpracovat
větší množství informačních zdrojů
- metoda měření čtivosti textů
metoda umožňující na základě měření lingvistických vlastností textu
posoudit jeho
obtížnost vzhledem k věku čtenáře. Znalost míry obtížnosti textu je
důležité znát zejména při posuzování či doporučování učebnic či jiných
školních textů. Existuje i
počítačová podpora této metody.
- systémy extrakce, sumarizace usnadňující transformaci informací ve
znalost.
Jde o různé typy systémů založené na obsahové analýze textu, tj.,
metodě, která se snaží na základě predefinovaných identifikátorů obsahu
simulovat porozumění textu a umožnit tak "číst" obrovské soubory textů bez
zásahu člověka. Výsledky obsahové analýzy nejsou zatím dokonalé,aby je bylo
možné komerčně šířit, jako např. běžné editory.
V našem článku jsme poukázali na fakt, že možnost zvýšit důraz na výuku práce s informacemi v osnovách učitelé mají, a že je zdůrazňována i v Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání.
Novou skutečností, která je dosud řediteli škol často opomíjena, je zapojení informačního profesionála v prostředí školní knihovny či školního informačního a studijního centra, do vyučovacího procesu. V připravovaných vzdělávacích programech integrace ICT mezi ostatní vzdělávacími oblasti zohledněna bude (Rubrika Informační gramotnost - na stránce MŠMT).
V současnosti jde o to, aby jedinci, tedy především školní knihovníci a informační pracovníci, kteří si tuto potřebu uvědomují, orientovali ředitele svých škol, k tomu, aby vzali tento nový fenomén na vědomí.
2. Učební dokumenty pro gymnázia. Fortuna : Praha, 1999. 205s.