Když jsem dnes procházel jednou ze zámeckých knihoven a uvažoval, o čem by se hodilo napsat, padla mi do oka právě tato kniha. Říkal jsem si, že by po bouřlivých oslavách nového tisíciletí takové menší kázání nebylo ke škodě. Postila je totiž podle Ottova slovniku naučného sbírka výkladů na nedělní a sváteční čtení - v podstatě kázání. Kniha se zabývá vývojem kázání od nejstarších dob v širších souvislostech, ale také vývojem slova postilla.

Z počátku to byl jen stanovený výklad Bible, ale později ( hlavně ve 13. století) se kazatelé snaží vypátrat a doložit přesný význam slov Bible, ovšem přidávají také poučení ve věcech běžného života. Např. Konrád Waldhauser ve své "Postille" v předmluvě ke kázáním uvádí, že poněvadž služební rok začínal v masopustě, v tento čas si čeleď hledala nového pána, pokud s ní předchozí nemilosrdně zacházel. Waldhausera povolal do našich zemí roku 1358 z Rakous císař Karel IV., aby povznesl mravní život zvláště v duchovenstvu. Jeho oblíbeným tématem bylo kázání o falešných prorocích. Jeho "Postilla" se stala majetkem širokých kruhů kněžských. "Postilla" krajana Jana Milíče (z Kroměříže) byla jednou z českých postill, což víme z Koniášova "Klíče či Rejstříku knih zapovězených", ovšem jak Koniáš píše: "…Není však o žádném exempláři vědomo" - tzn., že se nám do 18.století nedochovala. Půvab Milíčových kázání nebyl ani tak v jasnosti myšlenek a v trefném používání slov o pravdě, nýbrž ve vroucné vroucnosti a obraznosti s mystickým nádechem a v mravní kázni. Významná je také Husova "Postilla Vyloženie svatých čtení nedělních", která je obrazem Husových názorů teologických. Hus píše, že:" …pamětliv jsa svého kněžského poslání, umínil si pro chválu Boží, pro spasenie Čechov věrných, kteříž žádají vóli Boží poznati a plniti, čtenie nedělnie všecka kratičce s Boží pomocí vyložiti…" . I když se autor Hrubý zaměřil více na protestantské kazatele, uvádí také postilu od Tomáše Bavorovského, děkana kapituly u sv. Víta v Praze, který své kázání sepsal v roce 1557 a vydal pod názvem "Postilla česká a nebo kázání a vejklady na evangelia" .Bavorovský si (stejně jako většina autorů postil) poměrně mnoho stěžuje na poměry české - např. na neupřímnost a pokrytectví, ale rovněž kritizuje špatnou morálku ve své době. Vyžaduje přísné a důkladné výchovy, aby děti nezvykaly nepravostem: "…Šetřte nynější mládeže, kterak sau živi bez bázně Boží, bez umění Božího, bez poslušenství svých starších ! Řeči jich oplzlé, šaty ohyzdné, skoky nestydaté, obcování mrzuté. Tomu k mysli opilství, jinému zlodějství , některému hra, jinému kuběnářství …". Vývoj postil je potom rozepsán až do 19. století a zaměřuje se na hodnocení doby autory a na jejich výklad. Hodnota mnohých postil je velká, mnohé jsou psané česky a přinášely poučení a provázely lidi životem, jsou zdrojem pro studium historie a studium vývoje jazyka. Výborné na této knize je, že uvádí kde se rukopisy či tisky postil nacházely v roce 1901.

Kniha má 321 stran a signaturu A/a IX 26