Vyhledat   Tisk    Daidalos 1/2, leden 2001: sekce příspěvků    @ vuppraha@mbox.vol.cz

Zdeněk Jonák

Knihovna jako místo, kde se dá prožít dobrodružství


Knihovny nemusí být v naší mysli spojovány pouze s místy, v nichž mezi knihovníkem a uživatelem dochází k informačnímu procesu, ale mohly by se začít vnímat jako místa, kde se něco dobrodružného odehrává nebo může odehrát.

Průzorem do tohoto "šedivého" světa mohou být nejen životopisy slavných osobností-knihovníků (např. D. Hume, dříve než se proslavil svým skepticismem, byl slavný jako knihovník, který, ať již v pracovní době nebo po ní, sepsal Dějiny Anglie nebo náš J. Mahen, který jako skromný knihovník vymyslel své provokující dílo).

Nemenší význam mají beletristická díla, která dávají nahlédnout do zákulisí knihovny jako živého organismu, díla, jejichž tématem je prostředí knihovny, umožňující spojit dobrodružství poznání s životními tragediemi či výhrami jejích návštěvníků.

Málokdy se z odborných či populárně vědeckých publikací dozvíme o knihovně tolik zajímavého jako v beletristických dílech, která jakoby bezděky povýší knihovnu na královnu poznání. Ukázkovým příkladem (nechci-li citovat Ecovo Jméno růže), je příběh hrdiny Sartrova románu Nevolnost, kterému zálibu ve vzdělávání, zkříží jeho osudová vášeň. Po celou dobu četby čtenář jen mimoděk zažívá atmosféru knihovny, ale odnáší si pocit, že je to místo, kde se mezi folianty a při suchopárném poznávání odehrávají živé lidské osudy.

Filmové zpracování uvedeného tématu nemá tak bohatý vhled do problematiky, jaký skýtá beletrie. Nejčastější postavou která, reprezentuje svět knihovny, bývá vězeňský knihovník, jak nám ho představuje H. Haas ve filmu Mazlíček nebo americké filmy, kde je rozvážka knih do cel často důmyslně spojena s pokusy o únik, ať již do říše duchovna nebo světa svobody.

Nebudu rozebírat úlohu beletrie při propagaci knihovny, ale odkáži na průkopnický článek G. Stockera, jehož zkráceny překlad pořídila M. Nádvorníková. Autor se problematiky beletristického zpracování tématu knihovny velkoryse zhostil a dokázal, že prostředí knihovny může být stejně dramatickým prostředím pro románový příběh, jako jím je např. prostředí Alcatrazu nebo vyloupené banky.

Zpracování tématu knihovny v celém písemnictví čeká dosud na nezištného badatele.


Daidalos - hlavní stránka | daidalos@ff.cuni.cz