Ve dnech 7. a 8. června se v Plzni, v prostorách výtečně zrekonstruovaného Západočeského muzea, uskutečnil odborný seminář pro pracovníky knihoven muzeí a galerií. Seminář nebyl monotematický, stejně jako není ohraničen rozsah práce v této oblasti, specifické kombinací práce s fondy moderními a historickými. Účastníci vyslechli celou řadu podnětných příspěvků dotýkajících se knihovnické praxe. Po dlouhé době zde zazněly ve větší míře referáty shrnující a popisující knihovnickou práci s historickými fondy. Celým setkáním se vinul hlavní problém muzejního knihovnictví a to nedostatek koordinace po stránce metodické a koncepční, která je očekávána především od Národního muzea, ale i nedostatek spolupráce mezi jednotlivými institucemi, důsledkem čehož se knihovníci musí potýkat se problémy, které by se měly řešit centrálně na úrovni národní koordinace. Škoda jen, že nebylo věnováno více prostoru diskuzi. Pravda, ale je, že v průběhu společenského večera byl čas na dlouhé kuloárové debaty, které jak ani u knihovníků jinak nemůže být, stejně skončily u stavu českého knihovnictví. Věřím, že tento seminář úspěšně zahájil sérii akcí, které budou respektovat potřeby knihovníků po stránce získávání v praxi využitelných poznatků.

První blok semináře patřil knihovnické legislativě a knihovnickému vzdělání. Dr. Streit (NK ČR) nastínil problematiku nového autorského zákona, a to z hlediska knihoven jakožto uživatelů autorských děl. PhDr. Faitová přednesla základní teze projektu konzorcia MOLIN "Výukové centrum pro další knihovnické vzdělání". Cílem centra je integrace a koordinace mimoškolních aktivit knihoven, standardizace vzdělávání, podpora distančního vzdělávání s cílovým efektem zvýšení kvality knihovnických služeb. Dr. Richter (NK ČR) seznámil s novým projektem Ministerstva kultury ČR, součástí Akčního plánu realizace státní informační politiky Veřejné informační služby knihoven (VISK), jehož jedna část se orientuje na šíření informační gramotnosti. Program předpokládá vznik výukových center při ústředních knihovnách krajů, které budou knihovníkům k dispozici. V letošním roce bude stanoveno prvních pět knihoven, kde budou počítačové učebny zřízeny.

Tematicky nejrozsáhlejší blok se týkal zpřístupnění a ochrany historických fondů, kterým přestože nejsou zásadní součástí fondů muzejních knihoven je nutno věnovat stejnou pozornost jako fondům moderním. Ing. Psohlavec (AiP Beroun) přednesl základní otázky týkající se digitalizace dokumentů, především z hlediska odpovědnosti knihovníka za vznik kopií odpovídajících potřebám knihovny. Odpovědnost knihovníka nezačíná až volbou vhodné technologie, ale již volbou co zdigitalizovat, neb toto rozhodnutí v sobě nese i rozhodnutí co nezdigitalizovat, čímž knihovník může ovlivnit osud daných dokumentů navždy.

Ing. Psohlavec zdůraznil, že cílem digitalizace je ochrana dokumentů a zpřístupnění kopií, nikoliv samotné technické řešení. Příspěvek doplňovala prezentace digitalizovaných rukopisů a prezentace systému SAFE určeného k řízení výroby digitalizovaných dokumentů, vyvinutého AiP také pro potřeby NK ČR. Software, určený pro instituce zabývající se digitalizací ve velkém rozsahu, umožňuje efektivní správu, uložení, poskytování a archivaci dokumentů. Systém využívá struktury hardwarově i softwarově nezávislého formátu DOBM. Z hlediska knihovnického je zajímavá samostatná část systému určená k zajišťování služeb dodávání dokumentů.

Digitalizace bylo také téma referátu dr. Vrbenské (NK ČR), ale z pohledu knihovníka, který se rozhoduje pro reformátování dokumentů. Cílem příspěvku bylo zdůraznit, že digitalizace není jenom snímání obrázků, ale že je s touto činností spojena celá řada dalších procesů a především investic, které je nutno vzít v úvahu, především při rozhodování, kterou technologii reformátování zvolit. Zahájení procesu reformátování v knihovně byl měla předcházet analýza potřeb a účelu celého projektu, aby nedošlo k zbytečnému vynaložení finančních prostředků.

Mgr. Linda (Filozofická fakulta UK) představil svůj projekt soupisu rukopisů v muzejních knihovnách, který realizuje již pět let za spolupráce studentů FF UK. Předmětem soupisu jsou rukopisy z fondů muzeí, bez jazykového i obsahového rozlišní z období 17. - 18. století. Nyní je v přípravě vydání prvního dílu soupisu, (muzea od A-J, přibližně 1300 rukopisů) plánovaného cca desetisvazkového souboru.

PhDr. Kašparová (NK ČR) seznámila s aktuálním stavem prací na katalogizaci fondu starých tisků v NK ČR, která po období metodických příprav přešla do fáze realizace. Pracovní list vytvořený pro potřeby katalogu NK ČR odpovídá platným mezinárodním normám i formátům a je velmi flexibilní, dovoluje jak bibliografický stručný záznam tak velmi podrobný exemplářový záznam. Dr. Kašparová opět zdůraznila, že v oblasti katalogizace není v ČR ještě vyřešena celá řada problémů, kromě naprostého nedostatku zájmu o tuto problematiku a to především po stránce standardizace, není zcela jasná aplikace fingerprintu, standardizace citací a víceúrovňový popis. Katalogizace probíhá v NK ČR velmi pomalu, především díky nedostatečnému personálnímu obsazení v této oblasti.

Jiří Vnouček (NK ČR) se věnoval ochraně rukopisů a jejich restaurování. Vzhledem k naprostému nedostatku metodiky v této oblasti vypsal a získal grantový projekt, na kterém bude participovat celá řada domácích i zahraničních institucí, jehož cílem je vytvoření "Atlasu všech typů poškození rukopisů", kde by byly registrovány typy a příčiny možného poškození vzácných dokumentů. Výsledkem projektu bude i návrh na restaurování nejohroženějších rukopisů ve fondu NK ČR. Dr. Baďurová (knihovna AV ČR) představila realizované a připravované projekty knihovědného oddělení knihovny AV ČR. Z realizovaných je to především CD-ROM Signety, registrující 630 signetů z 59 tiskařských míst. Výhodou této edice je především možnost vyhledávat v podrobných ikonografických popisech signetů. Knihovna připravuje podobný projekt, který bude registrovat veduty ve starých tiscích. Dalším plánovaným projektem je zveřejnění databáze cca 2000 záznamů knihovědné bibliografie na Internetu.

Poslední blok se týkal základních knihovnických procesů. Proběhla prezentace plně windowsovské verze programu KP sys, knihovnického systému KP-win, který je určen především pro středně velké knihovny. Možnost využití při katalogizaci produktu NK ČR a AiP České národní bibliografie, jejíž verze na CD-ROM od roku 2000 definitivně nahrazuje verzi tištěnou, představil ing. Psohlavec. Snadné přebírání záznamů z ČNB je možné v celé řadě výstupních formátů. Novinkou v poslední verzi je vyhledávání nejen pomocí pravo- a levostranného zkracování, ale i možnost nahradit znak nebo skupinu znaků otazníkem, tato funkce je důležitá při zadávání termínu s více variantami zápisu (např. při dotazu K??rolina bude nalezen jak termín Kaarolina tak Karolina) . Pomůckou k práci s ČNB může být i další produkt AiP, Mezinárodní desetinné třídění na CD-ROM: automatický převodník notací MDT. Vzhledem k tomu, že třídění obsahuje i kompletní rejstřík anglických termínů, je využití tohoto produktu perspektivní i pro cizince, kteří mohou vyhledávat bez znalosti českých ekvivalentů.

Problematikou získávání finančních zdrojů pro oblast knihoven se zabývala dr. Okrouhlíková (UMPRUM) v přehledu grantových programů Evropské unie a naznačila kterým směrem by se měly knihovny orientovat při zadávání grantů. Praktické zkušenosti se získáním a čerpáním grantových prostředků přednesla Z. Tichá (Slezské muzeum Opava). Slezské muzem získalo grant Ministerstva kultury ČR na zpracování výjimečného fondu silesiak. Z prostředků bylo zakoupen hardware a knihovnický systém BIBIS v kterém nyní probíhá zpracování fondu.

Seminář se skutečně povedl a hlavní organizátor, plzeňský knihovník Ila Šedo, zářil po celou dobu konání zcela oprávněně.