Jubilea jsou důležitou součástí lidského života. Deset let uteče jako voda. Zvláště těch prvních deset, které máme spíše na přípravu a pro získání základních návyků, aby ta další desetiletí byla snadněji zvládnutelná.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků si letos připomíná deset let svého znovuobnovení. Díky několika nadšencům bylo možno navázat na kratičké období, kterého se spolku dostalo v roce 1968.

Jen málokteří z nás měli před deseti lety jasnou představu o tom, co znamená profesní spolek. Zvláště několik prvních let se jednalo o období hledání nejen náplně činnosti, ale také skutečného poslání této organizace. Počáteční euforie, která měla za následek hromadné přihlašování knihovníků, postupně opadala a všední rutina mnohé přesvědčila, že oni žádný spolek nepotřebují.

Důležitost a významné místo, které dnes SKIP ve společnosti má, nevznikly samosebou. Bylo zapotřebí elánu a entuziasmu mnoha lidí, kteří milují své povolání. Věří, že "knihovničina" je posláním a nelitují volného času, aby o tom přesvědčili také ostatní. Nejen pro nezasvěcené, ale dokonce i pro mnohé jejich kolegy je nepochopitelné jejich snažení a neustálé hledání nových cest.

Jedním ze základních úkolů, který od počátku před knihovníky stál, bylo zvýšení prestiže knihovnického povolání. Vzpomeňme na postavení knihoven ve společenském řebříčku, na jejich umístění a technické vybavení. Nejednalo se však jen o dovybavení knihoven potřebnou technikou. Bylo třeba od základu změnit postoj a myšlení knihovníků. Zdaleka ještě nejsme u konce svého snažení. Ti, kteří tvrdí, že SKIP v posledních 10 letech neovlivnil jejich život, se hluboce mýlí. Bez tohoto spolku by nebylo počítačů v knihovně, nepracovalo by se na tolik potřebné legislativě, nehovořilo by se dnes o změnách platových tříd a už vůbec by se neuvažovalo o knihovnách jako o veřejných informačních centrech. Těžko bychom také hovořili o RISKu či VISKu.

Knihovníci se však museli naučit hájit své zájmy a přesně formulovat své požadavky. Jasným dokladem toho, že se vždy všechno nedařilo, je i fakt, že na kýžený knihovnický zákon stále čekáme. Zvykli jsme si však propagovat svou práci, setkávat se se svými volenými zástupci a nabízet kvalitní služby. Naučili jsme se lobbovat. Za posledních 5 let jsme zcela zásadně změnili styl své práce a jsme připraveni plnit stále náročnější požadavky svých uživatelů.

A tak již dneska přesně víme to, co jsme před 10 lety jen mlhavě tušili. Že správný profesní spolek je velice důležitý pro další rozvoj našeho povolání. SKIP je dnes rovnocenným partnerem pro vyjednávání se zákonodárnými, státními i samosprávními orgány. Také jeho postavení v zahraničí není zanedbatelné.

Skutečný spolkový život však vzniká na bázi přátelských setkávání spřízněných duší. Mnozí již dnes nevidí jen instituci, ale konkrétní přátele, zapálené lidi, kteří dávají radost druhým a posunují profesi správným směrem.Jako spolek různých lidských osudů, inspirací, povah a profesních ideálů.

Potkat nás můžete v knihovnách, ale také na zájezdech a výletech v tuzemsku i zahraničí. Poznáváme nové lidi, zažíváme řadu vzájemně se obohacujících setkání se zajímavými lidmi, seznamujeme se s novými technologiemi i způsoby naší práce.Získáváme daleko větší přehled o "knihovnickém dění" a to nejen v naší zemi. Ale zbývá nám čas také na raftování po Vltavě, tančení square dance, mezinárodní a mezikrajovou soutěž ve zpívání lidových písní,objevování zapomenutých šumavských řemesel, hledání stop po keltském osídlení Šumavy či zbytků konespřežné dráhy.

Nelze vyjmenovat všechny aktivity, ale vždycky je dost času na posezení a popovídání si s přáteli. A jak faktická zkušenost dokazuje, je ve spolkovém životě dostatek místa i pro setkávání seniorů. Je stále co objevovat a na co se těšit !!!