Fenomén vlivu softwarových profesionálů ve vzdělávacím procesu
Tématické rozdělení referátů do sekcí (mimoškolní vzdělávání knihovníků, internet a knihovny a informační zdroje) sice neumožňovalo vyslechnout referáty všech sekcí, zato však umožňovalo těm, kteří cirkulovali mezi sekcemi, dospět k zajímavým asociacím a často neobvyklým závěrům.
Přecházení mezi sekcemi mne inspirovalo k následujícímu zamyšlení. V sekci internet a knihovny se potvrdilo, že knihovny jsou skutečně vybavovány PC a internetem a že knihovníci připravují pro uživatele dokonalejší a pohodlnější on-line přístupy k informacím z celého světa; v sekci mimoškolní vzdělávání knihovníků nebylo možné nepřiznat, že knihovny poskytují až překvapivě veliký prostor pro práci s Internetem a dělají co mohou, aby všechny pracovníky knihoven připravili pro práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT).
V diskusích, jichž se účastnili profesionální programátoři, systémoví inženýři a další počítačoví odborníci, nebylo však možné nepostřehnout, že se mezi uživatele a knihovníky vkliňuje nový fenomén: softwaroví profesionálové. Tentýž jev je možné pozorovat i ve sféře školství, kde nepozorovaně - při spravování školské sítě, při tvorbě výukových programů - vstupují do vyučovacího procesu, který byl dosud doménou didakticky vzdělaných pedagogů - softwaroví profesionálové.
Tato skutečnost nemůže ovšem ponechat bez vlivu ani sám proces vzdělávání a výchovy k práci s informacemi, kterou si osobují učitelé i knihovníci. V chystané roli koordinátora ICT, který bude dle Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání pomáhat učitelům při aplikaci ICT do výuky, bude tento vliv pravděpodobně ještě výraznější.
Zatím nelze usuzovat, jakým způsobem, zda kladným či záporným, se vliv fenoménu softwarového profesionála ve vzdělávacím procesu projeví. V naší odborné literatuře nebyla tomuto problému zatím věnována náležitá pozornost. V zahraniční literatuře se tímto jevem zabývá řada seriózních institucí. Za povšimnutí stojí např. výzkumy Americké asociace knihovníků (ALA) a Americké asociace školních knihovníků (AASL).
Tyto instituce zkoumají, jakým způsobem se vztahy informačních specialistů a učitelů promítají do vzdělávacího procesu a jak ovlivňují tvorbu vzdělávacích programů a kurikulární politiku. Je nutné zmínit, že v USA působí 75 000 těchto "school media specialists". U nás by tuto funkci měl výhledově plnit koordinátor ICT ve škole.
Softwaroví profesionálové (koordinátoři ICT) přijdou pravděpodobně s novým programem zapojení ICT do výuky. Úspěch programu bude záviset na tom, jak dokáží tito specialisté a učitelé vzájemně spolupracovat. Výše uvedený výzkum se zaměřil na zjišťování důsledků, jakými se projeví rozdíly v přístupech uplatňovaných při výuce softwarovými specialisty a učiteli ve výuce.
Rozdíl mezi klasickými pedagogy či knihovníky a progresivnějšími softwarovými profesionály bude spočívat zejména v důrazu, jaký kladou na poměr důležitosti zapamatovaných a vyhledatelných poznatků. Je zřejmé, že v rychlosti dosažených výsledků v dovednostech manipulace s výpočetní technikou, budou stoupenci přístupu softwarových profesionálů dosahovat přesvědčivějších výsledků. Ze škol a knihoven by však neměly vycházet jen rekordmani, ale i lidé, kteří se věnují pomalému tempu vědy a ještě pomalejšímu tempu dosahování nezbytných civilních vlastností a dovedností člověka.
Proto je důležité, aby se i u nás hledala optimální korespondence mezi přístupy, které do výuky vnesou tyto rozdílné profesní skupiny. Jde o to, aby proporce mezi znalostmi, které nosí člověk v hlavě a těmi, které mu pohodlně zprostředkuje ICT, byly vyrovnané a člověk se nestal závislým na přísunu elektrické energie do svých externích pamětí.