Konference o muzikologické katalogizaci
Ve dnech 20.-21. listopadu 2000 se konala v Olomouci konference " Katalogizace jako teoretický a praktický problém muzikologické dokumentace", která byla osmým ročníkem konferenčního cyklu "Kritické edice hudebních památek". Účastnili se jí hudební knihovníci, muzejníci, archiváři, resp. badatelé; tato široká oborová rozrůzněnost jí dodala živosti, kterou na čistě knihovnických konferencích, jak svědčí vznikající diskuse, jen stěží nacházíme. Jednotícím prvkem byl historický pohled na hudební materiál, takže rozrůzněnost zůstala rozrůzněností a neproměnila se v nesouvislost. Ocenit je třeba také plynulé spojení teoretických a praktických otázek, jakož i specifických věcných témat. Zkrátka, tato konference ukázala, že pořadatelé i účastníci se svým duchem setkali, takže výsledkem byla akce, jež zajisté přinesla obohacení pro všechny zúčastněné.
Jednání konference probíhalo ve dvou následných blocích. První z nich - "Katalogy a problematika jejich tvorby" - se vyváženě obíral otázkami teoretickými i praktickými, potřebou nových metod zpracování v souvislosti s postupující elektronizací a digitalizací (Zdeněk Uhlíř, Teoretické problémy katalogizace středověkých rukopisů a jejich informační pozadí), vztahem katalogizace a strukturování sbírek (Olga Mojžíšová, Restrukturalizace sbírek jako nezbytný předpoklad katalogizace), systematickou katalogizací nadfondovou (Eva Veselovská, Problém katalogizácie stredovekých notovaných fragmentov z územia Slovenska), koordinací zpracování muzejního a knihovnického s archivním (Jana Fojtíková, Archivní způsob zpracování muzejních fondů), významem sekundární dokumentace (Kateřina Maýrová, Současný stav katalogizace sbírkového úseku tiskové dokumentace), jakož i řešením vztahu nosiče a snímku, resp. záznamu (Vojtěch Mojžíš, K problematice katalogizace hudebních snímků).
Druhý blok - "Stav katalogizace sbírkových fondů" - se soustředil na konkrétní prezentaci jednotlivých prací a na jejich organizační i věcné pozadí. Zájem referujících se obracel ke katalogům speciálním (Stanislav Tesař, Melodiarum Hymnologicum Bohemiae - charakteristika projektu a současný stav příprav), souborným (Marta Hulková, Súčasný stav katalogizačného zpracovania viacehlasej hudby 16. a 17. storočia na Slovensku; Zuzana Petrášková, Souborná hudební katalog - historie a současnost) či personálním (Jiří Mikuláš, Tematický katalog díla Vincence Maška; Miloš Schnierer, Ke vzniku, koncepci a metodě tematického a bibliografického katalogu Vítězslava Nováka; Ludmila Peřinová, Tematický a bibliografický katalog díla Vítězslava Nováka).
Vyzdvihnout je třeba to, že vlastně každý příspěvek byl doprovázen živou diskusí, která se snažila postihnout a řešit představený problém z jiných či širších hledisek. V jejím rámci začaly krystalizovat tři významné problémové okruhy, s nimiž se budeme muset v budoucnosti utkat. Za prvé, vztah tradičních fondových, souborných či nadfondových a speciálních, ať tematických, nebo personálních katalogů a jejich různý poměr k fyzické povaze materiálu, tedy otázka popisu vůbec. Za druhé, rozdíl mezi prostou automatizací tradičních postupů na jedné a elektronicko-digitálního zpracování na druhé straně a nutnost jeho vyhodnocení. Za třetí, potřeba paradigmatických změn v souvislosti s elektronicko-digitálním zpracováním historického materiálu. Olomoucká konference tyto otázky otevřela, avšak - přirozeně - nepřinesla definitivní řešení. To je možno očekávat teprve v delší perspektivě, nicméně takovéto postupné kroky k němu významně přispívají.