Česká sekce IBBY (International Board on Books for Young People) ve spolupráci se společností pro podporu a rozvíjení čtenářství (CzechRa) a katedrou primární pedagogiky PedF UK v Praze uspořádaly dne 26. 10. 2000 celodenní seminář Dětské čtenářství a funkce literatury pro děti.

Obsahem referátů byly důležité problémy, které aktuálně řeší jak učitelé všech typů škol, tak knihovníci školních i ostatních knihoven:
Poznávací a vzdělávací funkce literatury, úloha čtenářství v současném světě,
motivační a anticipační úloha četby při formování osobnosti čtenáře,
pěstování schopnosti hodnotového rozlišování estetické kvality díla,
funkce knihy jako prostředníka sociálního dialogu.

Účastníka z řad knihovníků veřejných knihoven, jejichž setkání poslední dobou připomínají šiky bojovníků před bitvou, muselo setkání české sekce IBBY vysloveně pohladit. V aule PedF UK se snad sešli jen lidé přesvědčení, o tom, že pochybovat o něčem tak samozřejmém jako je potřeba pěstovat v dětském čtenářu lásku ke knize, je již samo o sobě kacířství a vyloučili tak i jen potencionální možnost opačného názoru.

Teoretické referáty (M. Žilková, A. Jedličková) se nerozpakovaly poukázat na určitou krizi klasické tištěné knihy a na negativní vliv současné produkce, projevující se redukcí klasického příběhu, orientací na destrukci a násilí a na nedostatky náhražkového řešení, které přinášejí obrázkové adaptace klasických děl. Autoři povzbudili posluchače nadějí, že po nasycení výpočetní technikou se opět stanou opomíjená kniha a její čtenář, právě pro svoji jedinečnost, zajímavými.

Knihovnice školní knihovny B. Blažková a učitel gymnázia R. Marušák předvedli zaplněnému sálu metodu práce s textem a čtenářem, která nenechala nikoho na pochybách, že jsou na školách nejen nadšenci, ale že existují i metody práce s knihou a čtenářem, které je možné při troše dobré vůle aplikovat jako součást vzdělávacích programů škol.

Umění být sám s knihou, které podtrhl psycholog P.Vacek jako prostředek výchovy k nezávislosti, stejně jako umění být společně s knihou, jako prostředek výuky k socializaci zdůrazněné knihovniky i pedagogy jsou přístupy, společně poukazující na důležitost knihy a čtenářství jak pro utváření osobnosti mladého člověka, tak pro jeho socializaci.

Přílišná důvěřivost v samospasitelnost počítačové techniky vyjádřená sloganem anonyma "Dítě budiž hardwarem, kniha softwarem a získaný zážitek výsledkem aplikačního programu" se nesetkala s podporou.

Kdyby měli knihovníci, kteří se starají o to, aby se kniha mezi čtenáře vůbec dostala, tolik naděje jako mají elánu ti, co kvalitní knihu chtějí čtenáři přiblížit, potom by nic nestálo v cestě tomu, abychom se stali znovu zemí, o níž se často mluvívalo jako o zemi milovníků literatury.