Daidalos, 2/1, říjen 2000: Kaarolina Jonáková: Fingerprint: standardní číslo pro staré tisky

Daidalos 2/1, říjen 2000: sekce příspěvků @ kaarolina@ff.cuni.cz

Fingerprint: standardní číslo pro staré tisky

Výňatek z diplomové práce

Proč standardní číslo pro staré tisky?

Každý knihovník, který se setkává se starými tisky ví, že je velmi složité odlišit jednotlivé varianty a vydání tisků a vyhledat tisk dle jedinečného údaje. Tento problém postihuje zatím jen uživatele, kteří tráví nad katalogy dlouhé hodiny a zadávají (v horším případě vyhledávají v lístkovém nebo tištěném katalogu) různé varianty jmen původců, autorů, míst vydání apod. Proč zatím? Dá se očekávat, že i v knihovnách s historickými fondy bude brzy využíváno sdílené katalogizace a začne vznikat souborný katalog starých tisků. Potom ovšem bude standardní číslo nutností, dle které se tisk přesně identifikuje, čímž se předejde jednak náročnému vyhledání konkrétního tisku při přebírání záznamu a jednak uživateli usnadní vyhledání téhož titulu v jiné knihovně. Vyzkoušejte jak to funguje, třeba v německém katalogu VD17.

Co je fingerprint

Stejně jako u ISBN nebo ISSN je fingerprint jednoznačný identifikační kód publikace. Na rozdíl od mezinárodních standardních čísel, ale není přidělováno národními agenturami, ale je dle přesných pravidel vytvářeno katalogizátory. Cílem zvolit z každého tisku systém čísel tak, aby ho jednoznačně identifikovaly a umožnily odlišit od sebe varianty vydání a nebo naopak vydání (např. s odlišným titulním listem) sjednotit a to bez porovnání vnějších znaků. Struktura fingerprintu ještě není závazně stanovena, od osmdesátých let pravidla ISBD[A] uvádějí, že do doby než bude definitivní vzorec schválen, lze používat různé formy. Nerozšířenější, v současnosti využívaný, vzorec vychází z příručky Fingerprints = Empreintes = Impronte (Paříž : Institute de Recherche et d'Historie de Textes, 1984). Fingerprint je zde definován takto: sestává ze čtyř skupin po dvou párech symbolů z poslední a předposlední řádky na čtyřech stanovených stránkách, jeden pár symbolů z každé řádky. K tomuto se přidává jeden znak označující zdroj třetí znakové skupiny; datum z titulní stránky a volitelně i označení svazku nebo signaturu. V této podobě fingerprint aplikuje belgický, švýcarský, italský a německý souborný katalog.

Vzorec vypadá takto:

1. skupina - čtyři znaky z líce (recto) první potištěné strany, která následuje za titulním listem

2. skupina - čtyři znaky z líce čtvrté za ní následující stránky

3. skupina - čtyři znaky z líce číslované strany 13, pokud tato neexistuje přebírá se líc strany 17, není-li tisk stránkován pak je to čtvrtá lícní strana následující po skupině 2

4. skupina - čtyři znaky z rubu (verso) strany předchozí (skupiny 3)

Z rubových stránek se přebírají znaky ze začátků řádek, z lícových z konců řádek.

K těmto znakům se přidává indikátor označující zdroj pro skupinu 3 (strana 13=3, strana 17=7, dopočítáno=C) a datum tisku.

Odlišné schéma používá např. nizozemský souborný katalog. Základem jeho schématu je rok vydání, vyjádřený čtyřmi číslicemi a formát knihy, následuje alfanumerický kód převzatý z textu.

Využití v České republice

V ČR fingerprint jakožto norma platný je, ale není dosud v praxi využíván. Testování využití fingerprintu v druhé polovině roku 2000 probíhá v Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR. NK ČR následuje nejrozšířenější, výše uvedenou, variantu vzorce fingerprintu.

Pravidla tvorby fingerprintu

Vzhledem ke komplikacím, které vycházejí ze specifik starých tisků (např. konvoluty, diakritická znaménka, iniciály, noty, ligatury, zkratky, ilustrace, chybějící nebo nepotištěné stránky, nečitelné části textu, sazba ve sloupcích, jednolisty, text obtékaný komentáři, chyba ve stránkování, tabulky, poznámky pod čarou, signatury a normy, a podobně), byl nutno tato pravidla vymezit maximálně jednoznačně a zároveň jednoduše, aby se tvorba fingerprintu mohla stát pro knihovníky rutinou. Pravidla jsou doprovozena příklady s popisem a znaky, které se přebírají. Základními pravidly, která umožní jednoznačné vytvoření čísla, je

přesné vymezení stránek, ze kterých se fingerprint přebírá (viz výše). Nemá-li tisk dostatečný počet stránek přebírají se všechny znaky ze strany, ze které byly převzaty znaky pro poslední možnou skupinu: přebírají se znaky z řádků přímo nad řádky, ze kterých se přebíraly znaky pro předchozí skupinu dokud nebude dosaženo počtu 16 znaků.
přesné vymezení pozic přebíraných znaků:
- z pravé strany se přebírají dva znaky z konce poslední a předposlední řádky
- z levé strany se přebírají dva znaky ze začátku poslední a předposlední řádky
omezení množství znaků, které mohou být ve fingerprintu použity, na znaky, které vymezuje znaková sada regionu, kde katalogizace probíhá: arabské číslice, znaky malé i velké latinské a řecké abecedy, interpunkční znaménka. Všechny ostatní znaky se převádějí dle tabulky (v příloze pravidel), znaky atypické (maltézské křížky apod.) jsou nahrazovány hvězdičkou (*).
přesné vymezení, co je pramenem fingerprintu v případě, že sazbu stránky netvoří prostý text, ale je např. obtékán komentářem, marginálními poznámkami, skládá se z tabulek nebo obrázků. Dle pravidel se fingerprint přebírá ze stran, které jsou potištěny textem. Stránky nepotištěné, stránky obsahující pouze ilustraci bez doprovodného textu (tištěný text v rytém rámci se chápe jako normální strana) jsou vynechávány. Fingerprint se přebírá ze samotného textu knihy. Na marginální poznámky, signatury, normy, iniciály, číslování řádků se nebere zřetel. Nejednoznačně je vyjádřena jen problematika komentářů. Komentáře jsou chápány jako text pokud tvoří samostatný sloupec, potom se na něj vztahuje stejné pravidlo jako na přebírání znaků pro fingerprint ze sloupců. V opačném případě jsou komentáře ignorovány. Ani z příkladů, ale nevyplývá, kde je hranice mezi komentářem, který je chápán jako text a kdy se vynechává.

Díky tomuto vymezením odpadá řada potenciálních problémů při tvorbě fingerprintu. Zároveň je umožněno, aby byl fingerprint vytvořen shodně v různých knihovnách a zemích

Fingerprint v knihovnickém systému

Pole pro fingerprint je obsaženo ve většině formátů MARC v Evropě. Ve formátu UNIMARC je to pole 012.
Pro optimální využití fingerprintu v elektronických katalozích by každá skupina znaků by měla mít samostatné podpole, aby bylo umožněno zadat nekompletní číslo. Tímto způsobem je možné identifikovat fragmenty. Například v UKMARCu vypadá pole 756 (Fingerprint) takto:
Indicators: undefined
$a 1st and 2nd groups of characters
$b 3rd and 4th groups of characters
$c Date
$d No. of volume or part
$s Institution to which field applies

Nejbližší budoucnost

ISBD(A) již takřka 10 let uvádějí, že definitivní vzorec ještě nebyl schválen, těžko říct, zda se to někdy změní. Příručka fingerprintu zatím v České republice není lokalizovaná. V následujících letech se hodlám ve spolupráci s dr. J. Kašparovou (NK ČR) lokalizaci věnovat. Výsledkem by měla být česká příručka včetně příkladů.

Daidalos - hlavní stránka | daidalos@ff.cuni.cz