Vyhledat   Tisk    Daidalos 3/1, listopad 2000: sekce příspěvků    @ bohdana.stoklasova@nkp.cz

Bohdana Stoklasová

Bibliografické zpracování dokumentů a Česká národní bibliografie v mezinárodním kontextu


Dojmy z konference IFLA (Jeruzalém, 13. - 18. srpna 2000), 1. část

LOGO KONFERENCE IFLA 2000

Úvod

Na letošní konferenci IFLA jsem jela především přednést referát National Bibliography of a Small Country in International Context a zúčastnit se jednání Standing Committee for Bibliography, jejíž jsem členkou, a také jednání Permanent UNIMARC Committee, kde jsem měla za úkol tlumočit připomínky svých kolegyň z NK k některým připravovaným materiálům. Program konference IFLA je vždy velice bohatý a letošní rok nebyl výjimkou. V minulých letech pro mne výběr z předkládaného "menu" nebyl příliš složitý, protože mne zajímala především otázka katalogizace a s ní souvisejících standardů, která spadá do jedné střešní skupiny a je (v rámci možností) koordinována tak, aby jednotlivé referáty, workshopy a společenské akce spolu nekolidovaly. Také mne vždy zajímalo, kam pokročil vývoj knihovnických systémů, což je možné zjistit na rozsáhlé výstavě, která je každoročně součástí konference. Vzhledem k tomu, že charakter mé práce se ve srovnání s minulými lety změnil, snažila jsem se letos sledovat i další okruhy, zejména problematiku budování a rozvoje fondů (klasických i elektronických) v těsné návaznosti na jejich zpřístupňování. Zde bylo sestavení programu velmi složité, protože tyto dva navzájem související okruhy byly obsaženy ve velkém množství referátů - jedná se opravdu o "žhavá" témata dneška diskutovaná často ve stejnou dobu na různých místech. Novinkou mého letošního programu byla i možnost prezentovat společně s dalšími českými účastníky konference české knihovnictví na stánku zapůjčeném na vymezenou dobu Open Society Institute. Protože se letošní IFLA konala v Izraeli, měla jsem i určité cestovatelské plány a doufala jsem, že budu mít možnost vrátit se na místa, která jsem navštívila při svém minulém pobytu v této nesmírně zajímavé zemi v roce 1993 v souvislosti s počátky realizace projektu CASLIN, a také navštívit místa další.

Příspěvek je rozdělen do tří částí. První je věnována především problematice české národní bibliografie a zpracování dokumentů, druhá problematice budování a zpřístupnění fondů, třetí ohlédnutí za počátky projektu CASLIN a některým turistickým zajímavostem Izraele.

Referát : Česká národní bibliografie v mezinárodním kontextu

Zařazení našeho referátu National Bibliography of a Small Country in International Context, do hlavního programu Bibliografické sekce pro nás bylo příjemným překvapením z těchto důvodů: Výběr našeho příspěvku byl tedy velkou výzvou. Soustředili jsme se na několik okruhů, o nichž jsme přesvědčeni, že k nim máme ostatnímu světu co sdělit:

Implementace mezinárodních standardů

Popsali jsme implementaci mezinárodních standardů pro jmenné i věcné zpracování u nás v posledních deseti letech a věnovali jsme se především mezinárodním aspektům včetně otázky, zda je dnes rozumná a únosná paralelní existence, údržba a vývoj řady pravidel a formátů, zda jsou nevyhnutelné a jak dlouho budou udržitelné konverze a následné manuální úpravy záznamů. V souvislosti s přebíráním/předáváním záznamů směřuje dnes řada zemí více či méně otevřeně k aplikaci AACR2R, protože stále více zemí si uvědomuje, že národní pravidla, byť sebelepší, jsou cestou k mezinárodní izolaci. Naší výhodou je, že jsme si to uvědomili již v roce 1994. Mnohem složitější je otázka formátů: MARC21 není výsledkem harmonizace v původně předpokládaném rozsahu, UKMARC z harmonizace “vypadl” a nyní se chystá ve Velké Británii referendum o tom, zda bude zachován UKMARC, dojde k přechodu na MARC21, nebo bude zvoleno kompromisní řešení se zachováním granularity a vazebních polí. Především otázka granularity je klíčovým problémem nejen pro Velkou Británii, ale i řadu dalších zemí, které používají UNIMARC nebo vlastní formáty. Nedostatečná granularita formátu MARC21 je jeho nespornou nevýhodou. Na druhé misce vah leží desítky miliónů záznamů právě v tomto formátu (v žádném jiném formátu tolik záznamů není k dispozici). Převod z hrubšího do jemnějšího formátu je bez ztráty informací a/nebo manuální práce prakticky nemožný. Proto tolik legitimního odborně podloženého váhání všech zúčastněných. Když k tomu přidáme smutný fakt, že formáty jsou kromě nástroje pro výměnu dat také do značné míry politickou záležitostí a vlajkovou lodí různých aliancí, na skutečně mezinárodní formát si budeme muset ještě pár let počkat. Věnovali jsme se problematice jmenných i věcných autorit, zmínili jsme důsledky dlouhodobého podceňování této problematiky. U věcného zpracování je z mezinárodního hlediska vysoce hodnocen způsob aplikace Předmětových hesel Kongresové knihovny u nás, zejména pak vybavení záznamů české knižní produkce anglickými ekvivalenty, dále snaha o propojení předmětových hesel s notací MDT, orientace na snadné tematické vyhledávání pomocí tzv. subject gateways atd. Detailnejší informace o problematice věcného zpracování budou předmětem samostatného příspěvku.

Retrospektivní konverze

Koncem roku 2000 bude díky projektu “Zpřístupnění záznamů české knižní produkce 20. století prostřednictvím Internetu a CD-ROM” dokončen převod záznamů tištěných bibliografií 20. století do elektronické podoby, jinými slovy: na konci 20. století budou k dispozici záznamy veškeré u nás vydané (o do NK nahlášené) knižní produkce. Tento náš projekt je v zahraničí velmi dobře znám nejen díky aplikaci moderní technologie RETROKON (skenování-OCR-strukturování) ale i díky kooperaci deseti velkých knihoven (NK, MZK a všechny SVK) na tomto projektu i na jeho pokračování, které povede k podchycení národní produkce nenahlášené do NK.

Prezentace ČNB

Další z mezinárodního hlediska významnou předností české národní bibliografie je forma její prezentace na CD-ROM - velmi kvalitní vyhledávací software vytvořený firmou Albertina icome Praha a vydání české národní bibliografie v české i anglické verzi. Česká národní bibliografie je populární pomůckou pro výuku bibliografie na zahraničních univerzitách, které na ní ukazují, jak má národní bibliografie vypadat (standardy, pokrytí, software). Slyšet toto vše bylo velmi příjemné, nicméně na spánek na vavřínech nemáme právo, vždy je co vylepšovat: slabinou je prezentace české národní bibliografie na Internetu - zatím je dostupná pouze jako podmnožina databáze NK, nikoli samostatně. Na jejím samostatném a jednoznačném zpřístupnění jsme začali pracovat až v poslední době. Na závěr cituji pro ilustraci jeden ze zahraničních pohledů na českou národní bibliografii: ... I am impressed by all the changes you have done to the national bibliography! It must be one of the best online there is, going so far back, now also with authorities, subject headings also in English, etc. I have a question concerning the web version of the National bibliography. Through your homepage I have tried to find it, but I just find your catalogue. Is it possible to search the National bibliography alone? In case, please give me the web address. Please also describe to me which heading on the home page I should choose to get there. I have tried "About the National Library", "Professional Activities", "Catalogues and databases"... Záměrně jsem skončila tuto kapitolu problematikou ZPŘÍSTUPNĚNÍ, které bude věnována pozornost i dále.

Jednání Standing Committee for Bibliography

Standing Committee for Bibliography je složena z řádných členů volených na určité (omezené) časové období a dopisujících členů a odpovídá za tvorbu i naplňování programu Section on Bibliography.

V současné době se sekce soustředí na naplnění těchto hlavních cílů:

Cíl 1
Podporovat tvorbu a publikování bibliografických informací o všech typech dokumentů včetně elektronických (místních i vzdálených).
Cíl 2
Sledovat a podporovat přípravu bibliografických informací v souladu s mezinárodními standardy a doporučeními a pružně provádět modifikace standardů dle potřeb.
Cíl 3
Podporovat spolupráci s knižním obchodem při přípravě bibliografických informací.
Cíl 4
Sledovat a podporovat publikování bibliografií v elektronické formě, zejména na Internetu.
Cíl 5
Sledovat vývoj a aktivně působit v oblasti nových vyhledávacích metod a uživatelského rozhraní.
Cíl 6
Sledovat a podporovat zahrnutí zdrojů na Internetu do národních bibliografií.
Cíl 7
Propagovat důležitost bibliografie na knihovnických školách.
Cíl 8
Informovat o činnosti sekce a komise.
Cíl 9
Propagovat členství v komisi a snažit se o rozšíření geografického záběru členské základny komise.

Pod každým cílem je skryto několik konkrétních úkolů. Akcent na jednotlivé cíle se v průběhu let mění, pro nejbližší období, tj. i pro program příštích konferencí si komise vytkla dvě priority:

2001 (Boston): Zlepšení úrovně národních bibliografií (návaznost na cíl 2)

2002 (Glasgow): Spolupráce národních bibliografických agentur s knižním obchodem a dalšími subjekty (návaznost na cíl 3)

V rámci Zlepšení úrovně národních bibliografií byla ustanovena komise pro vytypování těch národních bibliografií, které nejlépe splňují doporučení daná Mezinárodní konferencí o národních bibliografických službách. Tyto bibliografie mají sloužit jako vzor pro bibliografie ostatních zemí. Česká národní bibliografie je jedním z finalistů v tomto výběru, uvidíme, do jaké míry jí ublíží či neublíží slabá prezentace na webu. Stejnou slabinu má dnes ovšem celá řada jinak kvalitních národních bibliografií.

Důležitým tématem pro Boston jsou i kriteria pro zařazení vzdálených elektronických zdrojů do národních bibliografií, což je téma velmi aktuální i pro českou národní bibliografii.

Hlavní téma pro Glasgow Spolupráce národních bibliografických agentur s knižním obchodem a dalšími subjekty je pro nás také velmi zajímavé. V této oblasti rozhodně nepatříme ke světové špičce, spíše naopak, a máme zde hodně co dohánět.

Dalšími důležitými okruhy pro řešení ve spolupráci s dalšími sekcemi IFLA jsou například:

Jednání Permanent UNIMARC Committee

Na jednání Permanent UNIMARC Committee (PUC) http://www.ifla.org/VI/3/puc.htm jsem zastupovala kolegyni Editu Lichtenbergovou, která je dopisujícím členem komise a jednání se nemohla zúčastnit. Zajímal mne především osud připomínek NK k projednávaným materiálům, protože některé z nich byly velmi závažné. Jednalo se o materiálech:

Během konference proběhla dvě jednání PUC, z časových důvodů jsem se mohla zúčastnit pouze prvního, které se věnovalo formátu pro autority. Následující řádky se mi píší velmi těžko, ale bohužel vystihují realitu. Naše připomínky zejména ke Guidelines 6 for Electronic Resources a UNIMARC/Authorities byly hodnoceny jako velmi fundované, většina z nich však nebyla akceptována, podle mého soudu ze dvou důvodů:

nedostatek lidských kapacit na straně PUC pro analýzu a zapracování připomínek (otázkou je, pod jakým zastřešením bude komise nadále pracovat, IFLA v rámci úsporných opatření nemíní vývoj formátu UNIMARC dále financovat) nedostatek zkušeností většiny členů PUC s rutinním přebíráním a předáváním záznamů v mezinárodním kontextu, čili nemožnost pochopit připomínky, které jsou právě problémy při rutinní mezinárodní spolupráci vyvolány. Nabízí se otázka, zda by v situaci, kdy pro další vývoj formátu UNIMARC chybí finanční i lidské zdroje, nestálo za úvahu přehodnotit tvrzení, že harmonizace formátů UNIMARC a MARC21 není reálná. Sice dnešní tvrzení protagonistů UNIMARCu “not yet” už neznamená dřívější “impossible” a koneckonců věcné bariéry pro harmonizaci (větší granularita a vazební pole) nejsou tak daleko bariérám na straně UKMARCu. Jak již bylo zmíněno, překážky pro harmonizaci jsou ale spíše v rovině (geo)politické než věcné.

Až dosud jsme se pohybovali v oblasti nepochybně důležité, ale pro většinu knihovníků nepříliš atraktivní. Jde ovšem o odbornou problematiku, v níž máme ve světě velmi dobré jméno. O tzv. “české cestě” se hovoří s respektem jako o cestě hodné následování. Občas je dobré si to uvědomit zejména v té souvislosti, že před několika lety jsme začali prakticky od začátku prošlapávat cestu v pro nás tehdy neznámém světě mezinárodních standardů a kooperace v oblasti katalogizace. První část svého příspěvku takto neuzavírám náhodou. Ve druhé části příspěvku se totiž společně vydáme po další u nás neprošlapané (nebo trochu zanedbané?) cestě: ke kooperaci v oblasti budování fondů a jejich efektivního zpřístupňování .


Daidalos - hlavní stránka | daidalos@ff.cuni.cz